ErasmusPro Balchik 2019 a 2021
Tříměsíční stáž ErasmusPro čerstvých absolventů školy proběhla od konce září 2019 do konce října 2019. Po předání maturitního vysvědčení odjeli čtyři stážisté do bulharského města Balchik a v Kulturním centru Dvoreca se zapojili do činností organizace – tvorby propagačních materiálů, pořádání kulturních událostí a muzejní edukace.
1. Co bylo pro vás impulsem k účasti na projektu – dlouhodobé stáže?
Michaela Kovářová: Největším impulsem pro mě byla návštěva ciziny. Samotný fakt, žít tak dlouho v cizojazyčné zemi, byl pro mě velmi fascinující.
Zdeněk Farník: Hlavním impulsem dlouhodobé stáže pro mne bylo poznání nové kultury, nového jazyku, nových lidí a zlepšení anglického jazyku. A taky možnost být 3 měsíce na krásném místě.
Natalie Lehnertová: Vyzkoušet si práci v zahraničí, poznat cizí zemi a její kulturu a samozřejmě seznámit se s novými lidmi.
Adéla Marková: Nejvíce mě lákalo asi to, že jsem si mohla užít léto s kamarády a také nabrat nové zkušenosti v muzejní práci a pořádání kulturních akcí.
2. Jak na vás zapůsobila země, město, organizace, kde jste stáž absolvovali?
AM: Balchik je opravdu nádherné město s nekonečně mnoho výhledy na Černé moře a jsem do něj zamilovaná už od mé první návštěvy před třemi lety. Samotný palác Dvoreca a zahrady jsou jen třešničkou na dortu. A hlavně všichni, které jsme poznali, byli neskutečně milí a usměvaví lidi.
MK: Země, město a i organizace na mě zapůsobily ve vší své kráse. Všichni lidé, se kterými jsme jednali, k nám byli vždy velmi laskaví a nápomocní. Bulharsko na mě působilo jako velmi usměvavá země.
NL: Bulharsko na mě zapůsobilo velice kladně, ve všech směrech. Do Balchiku jsem se vrátila již po páté a doufám, že jsem se tam nepodívala naposledy.
ZF: Hlavní věci, která mě zaujala a nejvíce potěšila, bylo chování Bulharů. Byli velice hodní, vstřícní a milí. Bulhaři jsou velmi pyšní na to, že jsou Bulhaři, proto když jsme zkoušeli mluvit jejich jazykem, byli tak moc rádi, že si nás oblíbili a nabízeli nám různé dary – jídlo, ovoce, víno, rakiji a mnoho dalších pochutin.
3. Co bylo pro vás nejnáročnější?
ZF: Velmi náročná byla občas právě komunikace. Hlavně kvůli jazykové bariéře.
AM: Nejnáročnější bylo dorozumívat se s turisty, kteří neuměli anglicky. Denně jsme se s tímto setkávali. Nejhorší a zároveň nejvtipnější na tom bylo, že někteří turisté byli na nás naštvaní za to, že neumíme jejich jazyk.
NL: S tím naprosto souhlasím. Domluvit se s lidmi, kteří neumí anglicky a mluví jen bulharsky, bylo náročné.
MK: Pro mě byl nejnáročnější přechod do cizojazyčného prostředí. Ze začátku jsem nebyla nijak extra zdatná v angličtině. Takže to byl ze startu celkem boj. Taky nezvyklé prostředí a bydlení.
4. Jaký byl váš nejzajímavější zážitek ze stáže?
ZF: Na stáži jsem zažil spoustu krásných a zajímavých zážitků. Jeden z mých oblíbených je rozhodně návštěva Delfinária ve Varně a trochu dobrodružný výlet k nápisu Balchik, který je umístěn na kopci (podobný slavnému nápisu v Hollywoodu).
MK: Těžko říct, bylo toho spousty, ale asi bych taky vypíchla návštěvu Delfinária, a Balchik Hills. To jsme většinou byli s naší bulharskou kolegyní Anelií, která nás se svým otcem brala na výlety. Také byla krásná návštěva poloostrovu Kaliakra.
AM: Není sice nějak spojený se samotnou prací, ale pro mě to určitě bylo, když jsme šli k nápisu nad městem. Bylo to prostě takové opravdové. Za celé odpoledne jsme se snad ani nepodívaly na telefony, abychom zjistili co se děje na sociálních sítích. Jen jsme byli v tom okamžiku a užívali si odpoledne s přáteli. Ale takových zážitků bylo nespočet, ale tento je asi nejsilnější.
NL: Je velice těžké vybrat ten jeden nejzajímavější zážitek, protože každý den byl pro nás v jistém smyslu zajímavý. Ale nejraději budu určitě vzpomínat na příjemné chvíle strávené se svými nejlepšími kamarády v úžasném ráji zvaném Balchik.
Dlouhodobé stáže ErasmusPro se účastnili čtyři absolventi školy z oborů Užitá malba a Design skla. Stáž proběhla od 28. června 2019 a byla ukončena 25. září 2019.
Druhý termín dlouhodobé stáže ErasmusPro byl v roce 2021 od 28. června do 25. září a zúčastnily se jí 3 absolventky školy: Adriana Drexlerová, Karolína Šacherová a Zuzana Novotná
Tři absolventky školy Adriana Drexlerová, Zuzana Novotná a Karolína Šacherová se vypravily na tři měsíce do přímořského městečka Balchik a zde si můžete přečíst jejich postřehy ze stáže: „Bungalov, který se pro stáž ErasmusPro, stal naším domovem, se nalézají v nádherné botanické zahradě. Záhony hrající barvami lemují kamenné cestičky, po nichž se můžete procházet a obdivovat krásy matky přírody. Rozkvetlá magnólie, jejíž vůně okouzlila samotnou královnu Marii, opuncie pamatující dobu našich pradědů či nekonečné množství růží s trny, dokazující nezkrotitelnost jejich krásy. Je zde plno vůní a spousta zákoutí, která nám posloužila nejen k odpočinku, ale také jako umělecká inspirace. Jednou z hlavních zastávek turistů v tomto kulturním areálu je „Palác“ tyčící se těsně nad pláží. Pobývala zde rumunská královna Marie, díky čemuž sem nyní proudí zástupy rumunských turistů. Dnes Palác, jinak také nazývaný „Tiché hnízdo“, slouží k výstavám a druhé patro obývá muzeum, kde návštěvníci mohou spatřit dobový nábytek. Mezi další oblíbená místa patří „Nympheum“, kam se Marie uchylovala na oslavy svých narozenin a svátků. „Nympheum“ je neskutečně nádherným místem, které ve Vás vyvolá dojem pohádkového světa. Dnes se zde pořádají především svatby, na jejichž organizaci se také podílíme. Naším úkolem zde, v roli jakýchsi rytířů, je zabránit narušení svatebního obřadu zvídavými návštěvníky. Naše stanoviště se neustále mění, každý den přecházíme z paláce do „Stone Hall“, kde byly nádherné mozaiky bulharského umělce, velké plakáty vytvořené v Itálii na počest výročí Dante Alighieriho a nejúžasnější výstava kopií pohárů několik tisíciletí starých. Pracovaly jsme i v „Art centru“ a podílely se na organizaci řady koncertů, divadelních představení, vernisáží apod. Zdejší atmosféra plná radosti a podtržená nikdy nemizejícím úsměvem místních lidí nás upoutala a už nyní víme, že se nám toto místo nebude lehce opouštět. Pohled do nekonečné mořské dálky člověka donutí přemýšlet o mnoha věcech a zároveň jej naplní inspirací. Zde začínáme poznávat chvíle, kdy vnímáme pouze přítomnost a naplno prožíváme veškeré dění. Věřím, že nám tento projekt dal mnoho jak po stránce schopností, tak i v hledání určitého duševního míru a doufám, že se na toto kouzelné místo budeme moci v budoucnu vrátit.“
